HAND = ruka je symbolem mnoha významů.
CO VŠE ZNAMENÁ SYMBOL RUKY
EVA KAVKOVÁ
Část první
HAND = ruka je symbolem mnoha významů. Její hlavní spirituální
podstata je zejména to, že se přes ruce manifestuje Bůh v člověku
[kreativní síla božské inteligence].
Manos = ruce. Man = zručný člověk.
Zručný v čem? Skrze ŘEČ A MYSL. To je pravý význam symboliky rukou, když se
odkazuje na jejich stav, používaní atd.
Manis = manifestace Boha v člověku.
Tzv. je pravou rukou Boha. Man – člověk je pomocníkem
Boha [božská energie se přes každého člověka má možnost manifestovat ve hmotě,
tj. realizovat].
Tím, že je člověk vybaven myslí – má schopnost myslet.
Proto máme využívat mysl ke svému růstu, Přes akt myšlení
a konání přichází prožitek, který man – myslitel má manifestovat obecně k růstu.
Právě tím, že se stává zručnější v těle, ale zejména ve schopnosti uchopit
vetší rozměr své božské síly v sobě skrze mysl.
Ta zásadní a nejdůležitější pravidla tedy potřebuje člověk
myslicí a hovořící chtít pochopit a tzv. následovat ty správné božské zákony.
Online kurz: Dokonalé vysvětlení a praktické uchopení
přírodních zákonů.
Toto zpracování přírodních zákonů je posazeno na tvorbu
vztahu.
Man /člověk – thinker/ myslitel jakožto manifestator Boha
má nejprve pochopit – uchopit tyto přírodní zákony. To se jinak vyskytuje v psaném
i mluveném projevu jako boží vůle.
„Děj se vůle boží“ musí být pojato naprosto vědomě. Ne jako vtip či ironie.
Přestože si člověk vytvořil „ své „ zákony, a ty se přirozeně
egem naučil i obcházet, nakonec vždy přichází boží zákon. Ten je svrchovaný. Člověk/muž
je podle nich paralyzován tím, že je např. dán do nemocnice či vězení…atd.
Tedy dál k termínu RUKA.
· Proto je i boží vedení zobrazeno
v rukou vladařů jako žezlo držené rukou.
· Prsten jako symbol posvátného sňatku se
též dává na ruku.
· Rukama se držíme, hladíme, bráníme a
vztahujeme k druhým.
Vybrala jsem toto téma právě pro to, co vše se přes
tzv. zručnost může každý sám v sobě „uchopit“.
Je to opravdu „alfa-omega“ tj. základ všeho, jak máme
uchopený vztah k božskému v nás [stavu vědomí si sám sebe]. Jakou víru
v tuto sílu v sobě mám [uchopenou].
A následně, jak uchopuji vztahy s ostatními.
Z jakého vědomí si své vlastní hodnoty?
· Je to z vlastního sebenaplnění?
· Je to z touhy držet se něčeho?
· Je to z touhy přidržovat se vedení?
· Je to ze strachu či z touhy poznat
víc?
Obecně ruka a natahování rukou je ve skriptech
nejmoudřejších knih popisováno jako schopnost udržet se v BOHU, tj. VE
SVÉM STŘEDU a naše přirozená touha poznávat víc. Ideálně pouze z této
roviny „vystředování“ můžeme zodpovědně dál nabalovat nové a dávat z daru,
což zpětně požehnává a chrání naší úroveň vědomí.
Ve chvíli, kdy je tomu opačně? Výsledek je většinou
prožitek, který se v týž knihách nazývá jako procházení zkušeností mezi hříšníky.
Hříšník je každý, kdo nevědomě ovlivňuje z povahy svého hypnotického rytmu
druhé.
Prožitky hypnózy jsou však nevyhnutelné a musí dojit
vždy k nasycení, nejčastěji ve hmotě a vztazích.
Opakování stejného činu v nevědomí to jediné je chyba.
Udělat něco a zkazit to, je zkušenost. Poučit se a dělat to lépe je projev odpuštění.
Tedy stavět vztahy z chybného uchopení sám sebe
vždy vede k tomu samému a horšímu, když se to znásobí dvěma [ve vztahu]. Stejná
vibrace totiž přitahuje jen tu samou vibraci.
Ve skriptech se odkazuje na termín sloužení Egypťanům,
tj. temnotě. Je to nevědomé a nedobrovolné sloužení, jako následek vlastního zbloudění.
Jak říká F. Kafka.
Je to
lenost, která nás stahuje do pekla a duchovní lenost nám zabraňuje z pekla
se dostat.
Cesta k Bohu je otevřená celou tu dobu, je však
pravidlo, že ji každý volí jako poslední štaci. Je to ve skutečnosti ten pocit velké
touhy, žít lépe. Dokud sám člověk nevyčerpá vše, co mu ego předhodí, obrat
dovnitř - cestu k Bohu prostě nejde namotivovat zvenku. Každý dojde až
nakonec svých sil sám a tam se má šanci obrátit k Bohu.
Pak přichází prolití mnoho slz a odevzdání připoutání
k temnotě /Egypťanům, jak je též popisováno v každé „bibli“ a
moderních formách Bible.
Mě osobně to přišlo procesem vyvztekej se.
Uvolnění 5. čakry po mnoha procesech – postupných a
bezpečných - dojde k tomu, že se člověk obrátí dovnitř. Zejména proto, že
mu to sám proces neomylně ukáže, kde je zdroj a příčina všeho. Simultánně má
pak člověk možnost převzít svou vlastní zodpovědnost za vztah k božskému
v sobě.
Všechny 21denní online kurzy na mém eshopu mohou podpořit.
Trvá to vždy tolik, kolik každý potřebuje. Řídí si to
každý sám.
Je to proces naprosto bezpečný a chová se nepříjemně
do momentu, kdy se stane příjemným, až si ho zamiluje každý. Tam se zamiluje do
Boha v sobě.
A tak každý najde pomocnou ruku v sobě, najde
uchopení boha v sobě.
Ideální je až v této rovině zakládat rodinu a nabízet
pomocnou POMYSLNOU ruku.
Tato ruka se totiž chová jako magnetismus, navazuje na sebe inspiraci a zodpovědnost všech zúčastněných.