Vztahová očista

13.04.2018

Dnes mi přišlo do cesty téma očisty, jak jej málokdo chápe, a přitom je tento způsob jeden z nejběžnějších. JEDNÁ SE O OČISTU VZTAHOVOU, tj. jeden o druhého. Jak probíhá taková očista duše přes vztahy?

Dnes přináším zajímavé téma očisty, jež dnes vnímám jako velmi aktuální. Inspirováno projeme Lazareva.

Většina z nás dnes rozumí tomu, že pociťujeme-li strach, vinu, agresi, a projevujeme ji zpět zase jako nízkou emoci, nic se nevyřeší a lekce se opakuje. Druhá varianta je občas nepochopená verze biblického výkladu “Dostaneš-li facku, nastav druhou tvář.” Omyl je v tom, že jsme uvěřili, že když se rozlobím, není to správné, projevovat agresi, právě protože víme, že se nám to vrátí. Víme, že tím nic nevyřešíme, ale nemáme návod, co dál s tím dělat. Tak ji mám zatlačit v sobě? To lidé opravdu dělají. Ale pak to prostě vyleze někde jinde.

Řešení, které je skutečně léčivé: když víme, že něco nesedí, cítíme agresi nebo nízké emoce, pracovat s tím takto (doporučení Lazareva).

Začnu se uvnitř obracet k Bohu a začnu se modlit:

• PŘIJÍMÁM TO S LÁSKOU (toto vnímám v reálu tak, že mě láska směřuje k sobě)
• PŘIJÍMÁM TO JAKO PROJEV VYŠŠÍ VŮLE (tady to chápu jako že z mé malé perspektivy nevidím celý obraz)
• PŘIJÍMÁM TO A PONECHÁVÁM TO BOŽÍ BLAHODÁRNÉ VŮLI (oddávám se důvěře ve svého zdroje, tak jako jsem to uměl/a, když jsem byla miminko v břiše a neměl/a jsem potřebu nic řídit… a taky to vyšlo)

TÍMTO AKTEM MODLENÍ A UVĚDOMĚNÍ PŘIJÍMÁM OČISTU!

OPRAVDU ZÁVAŽNÉ ALE JE, KDYŽ SE BOJÍME svých negativních emocí a začneme je potlačovat.

Čím více toto potlačujeme, tím méně se bude spínat očista. Člověk se doslova odpojuje od očisty, on doslova nechce toto očištění!

Čím více si očistu odříká, tím více se odepíná od vyčištění se od špíny!

Co se ale děje dál? U takového člověka se naopak posiluje sklon k vytvoření závislosti a posílení již vytvořené závislostí. Je to z toho důvodu, že nízké emoce a jejich potlačování nás obírají o životní energii a my pak uměle hledáme berličky, abychom energii alespoň dočasně získali jinde. Tím se tvoří závislosti. A jako další posun tzv. dlouhostrádající duše je poslední výzva - NEMOC. To je zablokovaná agrese k lidem, kterou si sám dotyčný zakázal a zablokoval. Tím, že ji nevypouští ven na lidi, obrátí tuto “zbraň” proti sobě jako NEMOC pro něj samého.

Můj dovětek:

Slova a rozhodnutí tvořená rozumem a zraněným egem přinášejí jenom bolest, utrpení a smutek. Jsou součástí našeho nevědomí a očišťování se do vědomí z nízké frekvence, pocitu ublíženosti, hněvu a obviňování je teď náš největší ÚKOL.

Stále více chápu naprosto dokonale, jak moc důležité je umět odpustit. To je vlastně ta nejdůležitější ctnost této éry, kterou se máme naučit. O odpuštění je dnes mnoho vědeckých i nevědeckých důkazů a ví se, že nás vede vlastně k sebe-obnově, schopnosti napojit se na svou zdravou intuici. Ve chvíli, kdy se napojíme na svou zdravou intuici, přirozeně se obnoví náš imunitní systém a to je proč i vědci vidí důkazy. Tělo začne regenerovat samo a my můžeme žít dál. Se zdravým dělem se pak daří vývoji duše, protože duše potřebuje tělo pro to, aby mohla zažívat zkušenosti a tím se vyvíjet.

Odpuštění odšpuntuje přijetí, to zase odvahu a důvěru. Tímto procesem v nás umírá omezující ego a my jsme schopni oddatse důvěře ve vyšší moc (viz výše).

A ikdyž zní některá uvědomění úsměvně (jako klišé), není to klišé. Je vždy důležité vzpomenout si, že vše je propojeno se vším, takže je opravdu důležité vidět příčinu a kyž je tak daleko, věřit, že naše konání mělo příčinu, která přinesla tento následek. A tak dochází k vysvětlení, že pokud v tomto životě nevidíme spravedlnost nějakého příběhu, je to jen protože se díváme pouze na miniaturní úsek. Ve skutečnosti je vždy vše naprosto spravedlivé, kdybychom rozbalili celý příběh, protože zde vždy funguje univerzální zákon příčiny a důsledku.

Eva Kavková