Tato stránka k uchovávání dat používá cookies. Používáním webu, nebo kliknutím na tlačítko Souhlasím s tímto souhlasíte.

Tornádo se roztáčí

01.07.2018

Zdá se vám, že se děje vše velmi rychle, intenzivně a občas dost dramaticky? Tak vítejte ve víru transformace. A bude to houstnout. Takto se projevuje tlak, který vzniká nárůstem vědomí. Zvědomování si svých zranění, tj. nevědomých částí nás, se projevuje formou “zrcadel” úplně všude, a není před tím úniku.

Děje se to na individuální bázi, ale i v rovině celé společnosti. Jsme nuceni dívat se na to vše opakovaně a v únavě vzniklé z neustálých obhajob, bojů a útěků se skládáme na kolena s hlavou obrácenou k nebesům a prosíme o pomoc. Otvíráme se víře v neviditelné.

Možná to je ta třetí světová válka?

Nevědomé vzorce vylézají napovrch a zde se právě ukáže, kdo se jak připravoval. Není dnes nikdo, kdo by si v tomto procesu nesáhl na svoje slabiny. Jsme s nimi konfrontováni všichni. Teď je to jen o tom, jak dobře jsme se naučili ”rozumět si” a jak s výzvami pracujeme.

Vkládám citát z channelingu Edity Lemiana.
Probíhá stále urychlování vnitřních procesů, kde se na povrch dostává to, co bylo myslí i tělem potlačeno. Veškerá hustota v nás potřebuje být aktivována  a projevena v našem životě tak,  abychom se vědomě rozhodli, zda ještě stále potřebujeme prožívat a vnímat svět kolem nás z frekvence utrpení či zda již odevzdáme nefungující přesvědčení z mentální roviny a přijmeme v našem životě LEHKOST A SVOBODU BYTÍ.
Toto období nám přináší hluboké prožívání nás samých a často se noříme ještě do neobjevených hlubin našeho vnitřního oceánu. Není divu, že vyhledáváme čas a prostor pro spočinutí sami se sebou.
Učíme se komunikovat z nepoznaných úrovní s ostatními a pozorovat to, z jaké emoce k blízkým promlouváme.  To, co je většinou za emocí, skrze kterou vyjadřujeme naše postoje, naše názory, jsou zranění tak hluboko uložená, že si jich vůbec nemusíme být vědomi.  Ve většině jsou to zranění spojená s naší sexualitou. Celý článek zde.

Z praxe mohu potvrdit, že přesně toto probíhá. Povýšením vědomí lidstva jsme nabrali takové schopnosti a kolektivní vzájemnou podporu projít těmi nejhlubšími zraněními, že se uvolňuje to nejbolavější v nás. Tak to vnímám v těchto dnech, když se po tolika letech práce pozastavuji nad vším s citátem “Vím, že nic nevím!

Kontrasty, které prožíváme, jsou natolik silné a paradoxů je jako naseto. Když mluvím o paradoxech, myslím tím to, že se v jednom dni setkáte se dvěma situacemi, které vypadají stejně, ale reagovat na ně musíme odlišně, nebo dokonce úplně opačně.
To, co platilo ráno, může být fatální řešení pro situaci večer.
A od nás je požadována:

  • BDĚLOST
  • NEUSTÁLÁ TOUHA VIDĚT náš další SMĚR, vidět dobro
  • PŘÁNÍ DOBRA
  • úplné přijetí SEBE SAMA (vypustit veškerou kritiku)
  • VDĚČNOST ZA VŠE - což pomáhá přijmout TADY A TEĎ
  • DŮVĚRA v sebe, a tím i důvěra v druhé (také důvěřovat ve smysl našeho společného povznesení se) 

Větší část lidí, se kterými pracuji, jsou ženy, ale feedback od mužů mám naprosto dokonalý (ze všech stran). A to, co vnímám jako největší mílový krok pro ženy je přestat soutěžit a chtít mít nad vším kontrolu.
Veškerá práce, kterou se nyní zabývám, je “jak prakticky uchopit tento krok”. Lehce se to řekne, složitější je implementace do praxe. Syndrom české amazonky, který jsem ve své knize doložila na vlastním životním příběhu, je v nás tak silný, že přestože máme v ruce návod, zatím je to pro nás velmi komplikované podle něj žít.
Strachy ze zrady, ponížení a opuštění se povyšují s příchodem dětí a tím se náš pevně zakořeněný vzorec kontroly ještě posiluje. Není možné dál hrát hrdinky a v pohrdání nad stavem mužů afirmovat, ať přijde ten dokonalý.
Je po nás požadována taková pokora, kterou jsem ani netušila, že v sobě najdu. Jen tato věta mi občas zní v uších, a to je ta jediná pomoc, kterou v tu danou chvíli přijímám.

Vidím to denně v praxi (v mnoha různých formách) a sama z vlastního života nestačím kroutit hlavou, když se mi po tolika letech mravenčí práce na sobě tyto bolesti znova oživí. Podívám se tedy opět dovnitř a zjistím, co je třeba do-uzdravit. Stát se zdravou ženou se zdravou psychikou, to je nyní náš hlavní úkol. 
A ano, vše začíná u nás samotných - zodpovědnost neseme my, ale samy tu cestu kráčet nemůžeme. Musíme si pomáhat, spojovat se a chtít se vidět jeden v druhém, protože tak to opravdu je.
Jsme JEDNO! Může to znít jako klišé, ale myslím, že ten, kdo čte tento článek, už dávno pochopil a našel pravou touhu žít jednotu.

Odjíždím teď s pár ženami a dcerou k moři, na celý měsíc. Připravím mnoho dalších materiálů pro naši společnou práci. Také chci zvnitřnit a usadit veškeré intenzivní zážitky tohoto období, a obrátit je v přínos do praxe. Od srpna zase začneme se setkáváními Fascinující ženství


Těším se na vás. Mám vás moc ráda.
Eva

Facebook
Instagram
YouTube
Napište mi
Telefon 603 971 931
Newsletter