Láska nebolí, láska tvoří.
06.06.2018
Mnoho žen říká, že jejich láska bolí. Když jsem si jednou vyčetla spojení - “ego je citlivé”, usmívala jsem se a přesně v tom pochopila, že vše, co (duševně) bolí, je zastíněno egem. Není to láska, je to bolest z dětství!
Láska je láska, ta nebolí.
Ego a strachy vytváří bolest ze zranění a tu pocitujeme přes naši citlivost (ego je citlivé). Láska jen čistě tvoří. Láska je dobro a přání dobra.
Ještě jsem se ve sve praxi nesetkala s případem, kde bychom se v tzv.bolesti lásky nedostali do bolesti z dětských zranění. Procházíme nyní masivně léčením vnitřního dítěte. Procházíme tím všichni, vědomě či nevědomě. A proto se tímto tématem budu více zabývat, protože je mnohem lepší uvědomit si to včas, aby se naše utrpení neprotahovalo. Již v předešlých článcích připomínám - ÚROVEŇ NAŠEHO UTRPENÍ JE URČENA ÚROVNÍ NAŠEHO NEVĚDOMÍ.
Na setkání “Fascinující ženství” jsme téma vnitřního dítěte rozebíraly do velké podrobnosti v příbězích přítomných žen.
Pro společnou analogii, která i vás může vést k pročítání v těchto dnech, znázorním příklad na strachu z odmítnutí.
Pokud nejsme ve vyšší vibraci (odvaha a výš) a přirozeně se tedy nenapojujeme na další vyšší vibrace (jí podobné), děje se to, že k sobě přitahujeme vibrace té nejsilnější emoce - většinou potlačené/nevědomé. V tomto našem názornén případě přitahujeme vibrace podvědomého strachu z odmítnutí. Viz níže popisuji průběh.
To trvá do doby, než si strach zvědomíme, pochopíme jeho původ a nahradíme novým, vědomým chováním. Zní to jednoduše, praxe je složitější.
Zpátky tedy k tomu, jak probíhá léčení našich dětských zranění přes vztahy.
Krok číslo 1
Pochopení/zvědomění si mechanismu začarovaného kruhu.
Strach z odmítnutí vás vebe buď k partnerovi, který vás tutově neodmítne. Pak s ním zametáte, postupně jím pohrdáte a přímo úměrně posilujete mužský princip v sobě (jako žena) a sydrom zavřeného srdce (jako muž).
Anebo se děje druhý extrém, kde vás stejný strach z odmítnutí spojí s partnerem, který se stejně tak bojí a neustále se chová jako “na útěku”.
Bojí se stejně jako vy ukázat své pravé city (napojen na předešlé zkušenosti, které jen potvrzovaly přesvědčení z dětství). Hraje hry, které ve vás vyvolávají jen větší pochyby a strach, až nakonec utečete anebo takový strach vzájemně transformujete.
Tyto pochybnosti o sobě ženy přehluší tím, že začnou dokazovat svoji cenu a tak se začnou doslova rozdávat. Muži převážně utíkají do svých závislostí (sport, práce, atd.), aby jakýmkoliv rozptýlením rozpustili konfrontaci se svými opravdovými emocemi.
Žena tím, že nebyla vychována ve zdravé kultuře, nerozumí, že už je velkolepá, a nemusí dokazovat svou hodnotu. A tak koncentrací své energie a aktivity mimo sebe samu doslova ponižuje veškerý svůj ideál ženskosti. Tak jako tlačí na sebe, tlačí na muže, a muž její touhy v podvědomí vnímá (přesně tak, jak to žena vysílá) jako nedocenění a nedostatečnost (ve kterou nakonec uvěří). Takže to, co si my ženy myslíme, že děláme skvěle, je v realitě vibračně přijímáno mužem jako odpor. Odpor ve smyslu: I kdyby muž udělal cokoliv, nemá šanci, protože tato žena je nastavená na dávání. V této frekvenci ona není schopná přijímat a já jako muž nebudu viděn pro to, kdo jsem, ani nedostanu ocenění. A tak se taková dvojice postupně naprosto vyčerpá ze své minimalizované schopnosti projevovat lásku (většinou závislou). Muž i když na začátku dělá “divy”, žena to nevnímá jako dostatečné a nedocenění jeho, ani “jeho divy”.
A tak se muž chová nakonec navenek odmítavě, či dokonce pyšně, což je jen jeho překrývání strachu a zrcadlo vašeho obrovského strachu z odmítnutí. Bohužel i tento extrém vede ženu k té samé destrukci, tj. prokazování své hodnoty. Muž, jež reaguje odmítavě, posiluje v ženě pocit nedostatečnosti a ta se snaží stále více, a tak se točí v kruhu. A vše jen protože jsme zaměření na dosahování lásky zvenčí, namísto kultivování zdrojů zevnitř - což podporuje důvěru ve své dary a napojení na intuici.
To co opravdu žena v obou případech vysílá je energie strachu (tj. žárlivost/závislost) a touhy jako chtíče. Obě dvě poměrně nízké emoční úrovně vychází z historického panického strachu o přežití (vytvořen námi všemi kolektivně).
Nedokážu více umocnit mou podporu všem ženám. Procházíme to teď všechny a je potřeba začít spolupracovat, ne soupeřit. Transformaci lidstva vede žena zevnitř, ale bez mužů, a jejich schopnosti realizovat, to také nedáme. (Navíc to, jak muži postupují ve své práci na sobě je nám vždy lakmusovým papírkem naší schopnosti v sobě proměňovat staré.)
Krok číslo 2
Práce: Z bolesti do opravdové lásky.
Pochopit tuto novou mantru.
Je důležité pochopit, ze není nebezpečné projevovat své pravé emoce, ale naopak.... JE VELMI NEBEZPEČNÉ JE POTLAČOVAT.
Proto jsme opět u stejného tématu. Je velice důležité vyprazdňovat staré křivdy, žárlivosti, pocity studu, viny a nedůvěry, protože bez toho se nepohneme z místa. Tyto staré neošetřené bolesti nás budou stále držet v nízkých vibracích, které nám ve skutečnosti brání v odpuštění.
Odpuštění je z jiného pohledu schopnost odpustit odpor, který nás drží v nízkých vibracích, a tím se nelze napojit na svou přirozenost a nejvyšší potenciál, na vibraci lásky. Ještě z jiného úhlu - odpuštění je odpoutání se od všech výmluv, které nás stahují do nižších vibrací (např. “za to může moje dětství”, “kdybych měl jinou práci”, “kdybych měla partnera”…).
Také stále připomínám, že žena je vybavena přírodou mnohem lépe pro odpouštění. Máme pravidelně měsíčky*, rodíme, atd… Je opravdu kritické, abychom pochopily, že máme odpustit všechny historické éry ničení naší síly a v pokoře projít do povznesení. Pokud budeme zůstávat v odporu, který nás udržuje v nízkých vibracích, ponižuje to veškeré schopnosti znovuobnovení naší ženské síly. Taková žena v odporu se neustále, v nevíře ve svou cenu, snaží dělat více, a tak jen posiluje svou zaměřenost ven (vyčerpává své dary). Navíc tento odpor ji stále osciluje mezi pocity studu - vinou - apatií - smutkem - strachem - touhou - pýchou, a tím ji to nepouští do proudu, kde se vše spojuje samo v její prospěch.
Avšak žena, která si rozumí, a umí si vytvořit schéma důvěry v sebe (viz články na blogu) nakonec uvěří ve svou velkolepost a vše se děje pro ni.
Jen a jen v pokoře a zvědomění (tj. pochopení) si svých slabin (tj. přijetí své zranitelnosti) ji pýcha a hrdost propouští do ODVAHY. Odtud už se začíná jiný příběh.
*Pravidelnou menstruací nám příroda jasně ukazuje, že je bezpečné odpouštět a být zranitelnou. Žádná z nás se nebojí o život, když menstruuje, necítí se v nebezpečí. Je to nádherná metafora toho, jak příroda ukazuje, že je nezbytné vypouštět přes krev staré a nefunkční. A děje se to pravidelně, každý měsíc. Vnímáme to, přes všechny snahy patriarchátu, jako přirozené. Na tomto krásném příkladu lze “prokázat”, jak bezpečné a potřebné je odpouštět staré emoce, zde na fyzické úrovni - starou životní energii (krev = životní energie).
Nečekejme od mužů, že budou pokornější bez toho, aniž bychom jim šly příkladem. Jejích přirozená výbava je hrdost, pro kterou je milujeme, když ji používají jako rytíři. Jsou nastavení na dobývání cílů a k tomu potřebujeme více průbojnosti. Denně jsou připrveni “jít do bitvy” právě pro nás. Pokud je nenecháme (a jejich místo jim bereme), ponižujeme jejich možnost být mužem. Žena buď tvoří nebo destruuje. Žena má obrovskou moc a je na čase ji používat vědomě. (A vědomí vede jen a pouze přes uvědomění si svých nevědomých částí.)
Oba dva extrémy viz výše uvedené vládnou společností, a proto je dnes tolik milostných trojuhelníků, abychom doplnili přes dva partnery to, co si myslíme, že potřebujeme zvenku.
Je to dočasné řešení, které nás všechny svádí z cesty. Ale protože je život o zkušenostech a poznávání kontrastů, všichni si to potřebujeme prožít na vlastní kůži. A vše je vždy v pořádku (=ve správném pořadí).
Co je tedy nejdůležitější. Jak z toho ven?
V článku Top Secret píšu o tom, že se žena v první řadě musí:
- Pravidelně vyprazdňovat z emocí (nejen těch stávajících, ale i usazných z dětství - tj. léčit své vnitřní dítě). Jen pozor, nepropadat zpět do sebe-lítosti. Tam se bohužel zase jede karma. Jakmile pláč nad bolestí z dětství ustálí, požádejte v duchu o podporu vesmíru a přijde odlehčení a prosvětlení. Většinou se děje i to, že přijde z nitra hlas, či pohnutka, která přináší moudrost pro tvůj další krok. Toto je proces zvědomování si nevědomého. Je to jakoby část nás - naše malé dítě - dostalo uznání, dostalo vyslyšení. Jakmile je tato část vyslyšena, už nás nepotřebuje ovládat a vést do zkušeností, které nám připomínají např. odmítání. Vědomá transformace nízkých emocí nás převibruje do vyšší vibrace, a tak se mění vědomí celkově. Toto je růst, který blokujeme jen SAMI - STRACHEM.
- Stále dokola opakuji – tím, že uvěříme, že je bezpečné vyjadřovat své emoce, uvěříme ve svůj vlastní mechanismus si poradit. Dáme základ své sebe-důvěře. V této vibraci na sebe nabalujeme další a další vyšší vibrace důvěry. Ve finále jsme v důvěře natolik, že je pro nás naprosto jednoduché důvěřovat všem a hlavně svému muži, který od nás důvěru potřebuje stejně jako my od něj neustálé projevy lásky.
- Nahrazovat tento prostor po nízké emoci tím, že jej sytíme krásnými pocity. Ty se nejlépe prožívají tak, že děláme aktivitu, při které se cítíme jako královny. Tato oblast se vyznačuje tím, že nám to jde samo, doslova v tom vynikáme. Tam jsme v naší přirozenosti, nejvyšším potenciálu, a hlavně začneme naházet i obdiv sama k sobě (moc důležité).
- Být kolem lidí, kteří už jsou na cestě a mají pozitivní přístup k životu
- Vše zvenku vnímat jako znamení a pochopení toho, jak to mám já vevnitř. Viz Co nás vlastně vztahy učí o nás?
- Posilovat svou intuici viz článek jak posilovat naší intuici. Intuice a ženská vnímavost je naše nejsilnější výbava, která nám dá přesné vodítko ve všech paradoxních situacích a my jsme skálopevně ve své pozici. Udržujeme se v plné síle a energii a tím záříme štěstím.
- Pravidelně si dělat meditaci a harmonizovat v sobě mužský i ženský princip.
- Důvěřuj a buď trpělivá!
- Nic neočekávej. Přestaň se zaměřovat na obchod emocí a činů. Když něco uděláš, či projevíš, děláš to protože to tak cítíš (to je řízené srdcem a vnitřní čistotou, ne strachem - ten manipuluje). Udrž se v čistotě úmyslu, že to tak je a nic nepotřebuješ zpět - dáváš z přebytku.
- Medituj a buď šťastná. Buduj denně svůj prostor štěstí uvnitř.
- Sportuj a udržuj se ve svém nejlepším fyzickém stavu. Připravuji článek, který bude pojednávat o tom, kde vznikl mýtus o dlouhověkosti. Je naprosto běžné žít do 100 let, ale ekonomicky zaměřená společnost to nepotřebovala, a tak jsme uvěřili.
- Nečekej, že budeš z emoce viny a křivdy do měsíce v radosti. To prostě neexistuje.
Toto nejčastější “selhání” vídám v tom, že čekáme, jak se z emocí jako stud a vina budeme po chvíli vznášet na obláčku radosti a soucitu. Schválně to přeháním, abych podpořila vnímání toho, co je hlavní pointa.
Tou je ta skutečnost, že naše vibrace se povyšují úměrně tomu, jak my žijeme DENNĚ nové postoje. Tedy z nejnižší vibrace studu se dostaneme do viny, pak apatie, pak do smutku, strachu, pak touhy jako chtíč, hněvu, hrdosti a pýchy a pak, jen pokud projdeme v pokoře všechny naše dosavadní úspěchy, teprve nás to pustí do odvahy. Na toto téma připravuji nový článek. Zůstaňte naladěné.
Pro teď je důležité uvědomit si, že všechny tyto fáze je důležité pochopit, zjistit, kde vznikly, vynést je na světlo, a tím transformovat. - Všechny dochované dokumentace, a naše babičky, říkají - Muži musí milovat více! Zní to trochu divně, ale je to v přirozeném ženském principu úplně normální. Žena totiž ovládá systém tzv. gumičky. Když muž ztrácí koncentraci na ženu (viz článek o mužských slabinách), musí žena umět ustoupit a dát mu prostor. V zanedbaných případech se může jednat o týdny, ale v běžném životě jde o dny či i pár hodin. Muž musí zase najít touhu, která je v tomto případě vyšší emoce než strach, a níže, do kterého se dostal.
Láska nebolí, láska tvoří.
Bez lásky jsme jen andělé se zlomenými křídly.
Krásné dny.
Eva