Připravili jsme si pro vás shrnutí z čtení z Akáši s Editou Santiago a Evou Kavkovou, které proběhlo 13.2 v naší restauraci. Také připojuji výklad svého snu, který byl poselstvím pro nás.
Abyste dokázali rozpustit ve vašem mentálním, emočním těle a na všech úrovních veškeré kódy starého paradigma, je třeba procítit celou svou bytostí co je to VNITŘNÍ SVOBODA A PROZKOUMAT všechna PODVĚDOMÁ A VĚDOMÁ PŘESVĚDČENÍ, většinou z rodové linie, která vám brání si tuto vnitřní svobodu dovolit.
Vnitřní svobodou je myšleno – projevit svobodně všechny své myšlenky, pocity, emoce, psychické a fyzické projevy.
Vnitřní svoboda je i to, že již vůbec neřešíte, jak to mají ostatní a nelpíte na tom, proč se rozhodli už neplout VEDLE VÁS. Již nepřebíráte zodpovědnost za žádných okolností za to, že oni nechápou nebo nevnímají.
Přebíráte – li zodpovědnost za jiné, bráníte jim v jejich vnitřní svobodě a projevuje se pak pravý opak toho, co chcete ve skutečnosti žít. Oni zachycuji tuto nesvobodu od vás a pak se to vrací jako agrese k vám.
Toto nevyžádané zasahování do plánu duše jiných se pak projevuje jako podvědomá agrese, která však byla spuštěna vámi. Protože vaše nevyžádaná pomoc říká "…já nevěřím ve tvé schopnosti a v tvůj plán duše. Jinými slovy spouštíte podvědomě ponižování druhého a to na něj energeticky dopadá jako agrese. On oplácí vaši "pomoc" také jen agresí a dochází mnohdy ke katastrofálnímu nepochopení pro oba. Často viděný jev u žen s rakovinou prsu… žena se rozdává, aby "pomohla", staví se na poslední místo a na oplátku dostává jen ponižování a nevděk, což ji emočně natolik tíží, že se jí nakonec udělá tumor přímo u srdce více v knize E. Kavkové - Žena, která toužila být silná
NEŘEŠTE NYNÍ NIKOHO jiného než SEBE SAMÉHO/SAMOU. Uděláte tím největší službu nejen sobě, ale podpoříte tak i růst těch ostatních.
Nejčastější přesvědčení v každém jedinci , co se týče vnitřní svobody je: DOVOLÍM-LI SI BÝT VNITŘNĚ SVOBODNÝ, PAK MOHU ZŮSTAT SÁM, PROTOŽE MĚ OSTATNÍ NEBUDOU CHÁPAT. Je to ovšem sebedestruktivní přesvědčení, které vytváří zacyklení v minulosti a nedovoluje vám žít nové svobodné vztahy.
Toto je proč tolik tlačíme ve svém vývoji na okolí a chceme aby se "změnili" s námi . Je to strach, který má mnoho podob… Jeden z nich je, že se naše cesty rozdělí. A přitom je tak důležité jen inspirovat a netlačit na druhé. Naše touha je změnit pro ně znamená vždy jen "nebezpečí a nepřijetí" a přirozeně to vede kolikrát doslova k utrpení. Namísto toho je třeba vnímat, že každý máme svůj záměr a propuštění našeho strachu v důvěru, že je tam pro nás něco nového, a totéž pro toho druhého, je samo o sobě OSVOBOZUJÍCÍ.
Když je pro nás v životě vše jednoduché, ironicky podvědomě strádáme a výsledkem je sebe-destrukce. Duše spouští jakoby program sebezáchovy. Jinými slovy, duše "se zlobí", že neplní svůj hlavní úkol - tedy růst.
Náš nejvyšší smysl je opravdu učit se, zvládat úkoly a růst do jednoty.
Sebe-destrukce se vyznačuje tím, ze pocity viny, křivdy, lítosti, strachu a vzteku na vnější faktory převládají.
Naopak růst se vyznačuje vědomím vlastní zodpovědnosti za vše ve svém životě i za to, co se děje zvenku...
Projevuje se jako radost z překonávání překážek formou růstu vnitřního vědomi, jednoty a síly.. Uvědoměním si, že jsme spojeni se vším. Výsledkem růstu je pochopení svého vlastního nenahraditelného místa a tím si uvědomění místa druhých. Toto vše v nás zapaluje neporazitelnou energii - lásku, která je schopná čelit všem temným silám a dosahům starých vzorců.
Duše se sem přišla učit, tedy růst, pokud to děláme pro ni příliš lehké, začne vytvářet umělé překážky, které bude muset zdolat, aby mohla růst [mnohdy vypadají jako sebe-destrukce... což připomíná důvěřovat každému jednotlivci a jeho "plánu duše".]
A právě proto je tolik důležité nevytvářet si věci úplně jednoduché, a vždy zůstávat v jemném diskomfortu.. Mít možnost posouvání hranic. Nenahrazovat úplně život počítači a roboty, zaparkovat kousek dál, vstát dřív, mít na sebe tzv. jemný tlak. Samotné rozpoznání, co je to "jemný tlak" je velké umění. Často nejprve musíme vyzkoušet oba extrémy, než poznáme kdy je to "akorát".
Budeme se s Editou těšit zase 20.3 na příštím setkání, tentokrát na téma "Naše vnitřní dary".
Eva Kavková